Dobré rady pro ty, co se připravují na výběrové řízení

Pokud vás zajímají nějaké osobní zážitky z příjimacího řízení, studenti prvních ročníků z Dijonu i Nîmes se o ně s vámi rádi podělí.

 

Vážená osobo chystající se přečíst následující řádky (což zahrnuje mladé chlapce a slečny hledající informace o průběhu výběrového řízení, ale i vážené pány a paní)!

Jelikož byla jednou možná budoucí studentkou v Dijonu či Nîmes položena otázka ohledně obecných rad, postřehů a poznatků z přijímacích testů, zde jest má odpověď:

Výběrové řízení se skládá z písemné zkoušky a pohovoru. Co se písemných testů týče, rozhodně je skvělé trochu se předpřipravit – například si zkusit testy z minulých ročníků, které jsou vždy zveřejněné zde. Když jsem tam šel já, neměl jsem sebemenší představu o tom, která bude bít, takže ve chvíli, kdy přede mě položili test samotný, jsem naprosto nevěděl, co si o tom všem mám myslet. Dle mého názoru je to převážně o tom, jak člověk dokáže logicky uvažovat na základě gramatických konstrukcí, které se naučil ve škole. Času na test je dost. Důležité je hlavně nepanikařit a jednoduše si zachovat chladnou hlavu, takže pokud Tě snad stresují podobné věci či velké místnosti (posledně se písemná zkouška psala v prostorném zasedacím sále), doporučuju rychle si najít nějakou vhodnou metodu na sebe-uklidnění. Zdravý rozum, čistou hlavu a špetku štěstí, nic víc nepotřebuješ (snad jenom přijít včas).

A ohledně pozdějšího pohovoru? Buď sama sebou. Lidé tam chápou, že jste cizinec či cizinka, takže své otázky formulují relativně jednoznačně a pokud náhodou cokoliv nepochopíš, s klidem a úsměvem se zeptej, oni to pochopí. Bývá též přítomný psycholog či psycholožka, ale z toho si nic nedělej – jak už jsem zdůraznil na začátku odstavce, prostě buď sama sebou a neboj se před těmi lidmi prezentovat své klady; zároveň ale buď dostatečně sebekritická na to, abys byla schopná vytknout i své záporné vlastnosti. Oni se Tě na to stejně velmi pravděpodobně zeptají J.

A ať už jsi Ty, tedy ona vážená osoba, kdokoliv, doufám, že Ti těch pár odstavců alespoň trochu pomohlo či teprve pomůže. Myslím si, že nejen tady v Dijonu, ale i v Nîmes, rádi uvidíme novou tvář. A kdo ví, třeba to budeš zrovna Ty!

Martin Geržičák (Dijon 2012 - 2015)

 

Milé budoucí Nîmačky, Dijoňačky a Dijoňáci,

určitě si všichni pokládáte stejnou otázku. Jak probíhá přijímací řízení do Francie? Mám vůbec JÁ šanci uspět?

V první části „přijímaček“ se jedná o motivační dopis ve francouzštině, ve kterém se jednoduše představíte a napíšete, proč zrovna vy byste měli být vybráni pro studium v Dijonu nebo v Nîmes.

Hned nato vás ale čeká klíčová část výběrového řízení, a to písemné testy, které trvají hodinu a půl a skládají se ze dvou částí: porozumění textu a esej na stejné téma. V každé z těchto částí můžete získat maximálně 20 bodů, čili 40 bodů celkově. Na test je vyhrazena hodina a půl a bohužel nejsou povoleny slovníky. Ale nevzdávejte se, když nebudete rozumět každému slovu nebo když si nebudete moci vybavit přesný výraz, který byste chtěli použít. Porota nehodnotí jen úroveň francouzštiny, ale také vaše nápady a to, jak si umíte poradit v komplikované situaci.

Přibližně do dvou týdnů obdržíte odpověď, jestli jste v písemných testech uspěli. Ti nejlepší obdrží pozvánku k pohovoru. Pokud holky v prvním pohovoru neuspějí, mají možnost zúčastnit se pohovoru na druhou školu, zato kluci tuto možnost nemají, protože mohou jít jen do Dijonu. Na pohovoru se budete muset ještě jednou představit, a pak už následuje jen hromada otázek od poroty, v níž najdete i zástupce vaší potenciální budoucí školy i města, kteří kvůli výběru studentů přijedou do Prahy. Připravte se na otázky typu: „Proč si myslíte, že zrovna VY jste vhodný kandidát pro studium ve Francii?“, „Jste si jisti, že byste zvládli tříleté odloučení od vaší rodiny a přátel?“, anebo „Jaký by byl váš přínos pro sekce a jak byste reprezentovali Českou republiku?“. Ale jen takhle „snadné“ to není. Připravte se i na záludnější otázky typu: „Víte, co se teď děje ve Francii, případně ve francouzské politice?“ anebo ještě lépe: „Česko je proslulé anekdotami, znáte nějakou?“. Ale i když máte pocit, že to nezvládáte, nedejte se. Zachovejte klid a úsměv na rtech, protože hlavním účelem pohovoru je zjistit, jak zvládáte stresové situace, jaké jste povahy a jestli jste vůbec stavěni na to, abyste studovali na sekci. Takže asi nejlepší radou je být sami sebou.

A už jenom poslední poznámka :). Vsadím se, že spousta z vás, kteří jste nestudovali na česko-francouzských sekcích, ale chodili jste na základní školu nebo na všeobecné gymnázium (stejně jako já) si říká, že se nemůže vyrovnat studentům, kteří se francouzštině intenzivně věnovali např. šest let, ale tím se, prosím, neznepokojujte. Úroveň jazyka není jediným faktorem, který rozhoduje o vašem přijetí. Paradoxně porota dává často přednost lidem, kteří sice nemají francouzštinu na extra vysoké úrovni, ale kteří jsou motivováni a mají chuť se učit.

 

Nezbývá než vám popřát: Zlomte vaz!

Dominika Mocová (Nîmes 2012 – 2015)